Cíle projektu
Projekt byl zahájen 1. ledna 2019. Klade si za cíl zpřístupnit formou kritické edice dlouhodobě nezvěstný a nedávno znovunalezený unikátní tisk divadelní hry Betrug der Allamoda, a to v německém originálu s českým překladem. Tříaktová hra provedená poprvé 30. září 1660 v Praze obohatila následně repertoár profesionálních cestujících hereckých společností na mnoha evropských jevištích. Výstupem bude vydání monografie (kritická edice německého originálu s českým překladem a kontextuální cizojazyčné studie).
Abstrakt
Tisk obsahuje text hry, scénické poznámky a sedm rytin jevištních dekorací, které jsou vřazeny do textu. Interdisciplinární tým odborníků (teatrologie, hudební věda, historie, dějiny umění, germanistika) shromážďuje srovnávací prameny a historické dokumenty pro výzkum organizačního pozadí a pohnutek osobností, jež k realizaci inscenace přispěly. Mimořádný význam hry spočívá v tom, že nešlo pouze o import z Itálie, nýbrž o počin spojený s významnou místní iniciativou a scénografickou tvorbou českého malíře Fabiána Václava Harovníka (1606– 1683), přítele Karla Škréty.
Postup prací
V průběhu prvního roku byl proveden základní archivní výzkum v tuzemských archivech (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv, Státní oblastní archiv v Třeboni - oddělení Jindřichův Hradec) a ve vídeňském Österreichische Staatsarchiv a Archiv der Salvatorianer. Archivní sonda byla přednostně zaměřena na osobnosti, které se staly svědky příprav a divadelního představení. Účastnili se jak premiéry hry, tak i její reprízy a diskusí, které se posléze dostali také do korespondencí jednotlivých osobností (např. kardinál Ernst Adalbert von Harrach, Ferdinand Bonaventura von Harrach, Franz Albrecht von Harrach, Bernhard Ignaz Martinitz, Valentin Maximilian Martinitz, Jan František Bruntálský z Vrbna).
V roce 2019 byl uskutečněn workshop, v jehož rámci vystoupili tuzemští a zahraniční účastníci projektu.
Ediční práce na obou zvolených textech (Betrug der Allamoda, 1660; Fatum Austriacum, 1659) postupovaly přes transkripce k rozpracování překladů do češtiny, které byly nezbytné mj. pro analýzu vizuálních výtvarných významů obsažených v textech a komparovaných se středoevropskou malířskou produkcí dané doby. Porovnáním a interpretací prošly též dochované prameny hry Betrug der Allamoda (rukopis, scénář, kompletní text). Cenná zjištění byla nalezena o P. Constantinu Arzonnim (nar. 1622–90), klíčovou osobností, která připravila ve funkci dramaturga text hry, sestavila divadelní společnost a s velkou pravděpodobností se též ujal se role Burlachina.
