V roce 2023 byla zveřejněna elektronická publikace Výsledky mapování nezávislých divadel v ČR autorky Terezy Raabové.
Publikace představuje výsledky mapování nezávislých divadel v České republice, realizovaného na základě Metodiky mapování nezávislého divadla (Prokop, P., Louženský, L., 2021). Výsledky mapování jsou prezentovány, okomentovány a interpretovány nejdříve na základě dat sesbíraných Asociací nezávislých divadel, následně je představena charakteristika celého sektoru na základě těchto dat i dat státní organizace NIPOS. Na závěr jsou vybrané ukazatele (metriky) nezávislých divadel a veřejných divadel porovnány, aby bylo zmapováno postavení segmentu nezávislého divadla v rámci celého divadelního odvětví. V samostatné kapitole jsou uvedena doporučení a navržené změny pro další mapování nezávislých divadel.
Vyjádření autora metodiky Petra Prokopa:
„Publikaci Výsledky mapování nezávislých divadel v ČR hodnotím jako velmi zdařilou. Jako spoluautor metodiky mapování nezávislých divadel v ČR rozumím, proč byla pro analýzu využita data ze statistických sběrů realizovaných v rámci státní statistické služby NIPOS. Data sesbíraná přímo od členů Asociace nezávislých divadel ČR (AND) totiž nemají dostatečnou vypovídací hodnotu. Původní sběr přímo od členů AND byl motivován snahou získat detailní data pro potřeby AND, která v té době NIPOS odmítal poskytnout. Zároveň se podařilo připomínkovat tehdejší sběr NIPOS a uplatnit v něm řadu nutných změn, které ho kvalitativně posunuly k lepšímu, takže dnes tento sběr už dává výrazně věrnější obrázek o stavu českého divadla. Segmentace podle typů právnických osob, kterou NIPOS využívá, není, podle mého názoru úplně přesná, ale chápu, že je tato segmentace jednoduše uchopitelná a negativní vliv na celková národní čísla nebude příliš výrazný.„
V roce 2021 byla v rámci tohoto výzkumu zveřejněna elektronická publikace Metodika mapování nezávislého divadla autorů Petra Prokopa a Luboše Louženského.
Publikace se věnuje tomu, co je nezávislé divadlo, jak je velké a jak ho srovnat s divadly ostatními. Představuje a popisuje metodiku pravidelného zachycení a popisu oblasti nezávislého divadla v aktuálním čase z hlediska jeho definice (která divadla spadají pod pojem „nezávislá„), objemu a velikosti (kolik takových divadel existuje, jaký generují obrat, jaká je struktura jejich nákladů a na kolik se na jejich financování podílejí vlastní výnosy či jiné zdroje, např. dotace apod.) a výkonu (kolik a kde odehrají představení, realizace dalších aktivit, počet míst pro diváky/návštěvníky a kolik lidí je skutečně navštíví). Metodika mapování a následný sběr a vyhodnocení dat mohou přispět ke zjištění skutečného stavu nezávislých divadel, jejich financování, zaměstnanosti, počtu představení a diváků, cílových skupin, právních forem a dalších ukazatelů. Předmětem této metodiky naopak není zkoumání nezávislého divadla z hlediska historického či estetického.
Publikace definuje nezávislé divadlo jako profesionální divadlo, které není zjednodušeně řečeno ani státní ani komerční. Přesné definici nezávislého divadla (a také nově vytvořené segmentaci celé divadelní sítě) je věnována samostatná část metodiky.
Implementace a aplikace této metodiky je nutnou podmínkou pro vznik, vyhodnocování a přenastavování kulturních politik, kulturních strategií a kulturního plánování obecně. Po nutné adaptaci na konkrétní prostředí je využitelná i pro ostatní segmenty divadelního a kulturního systému (divadla veřejná, podnikatelská, akademická a amatérská, kulturní domy).
