Craig, jeden z vizionářů, kteří podnítili „scénické revoluce“ minulého století, je v tomto výboru představen texty, patřící k základním teoreticko-esejistickým pracím divadla 20. století. Formuloval v nich své představy divadla jako svébytného uměleckého druhu, které se má zbavit všech „příživnických tyranií“, ať jde o diktaturu literatury, malíře nebo herce, a nalézt symbolickou scénickou řeč, popírající realismus, jež vede k degeneraci divadla. Vydání vybraných Craigových esejů, připravované koncem 60. let v Orbisu, padlo za oběť normalizační nakladatelské politice. Knihou O divadelním umění je proto autor téměř sto let po prvním vydání této slavné práce publikován česky poprvé. Nepočítáme-li ovšem obšírnou recenzi s ukázkami, v níž Craiga a jeho práci v roce 1958 představil na stránkách časopisu Divadlo Milan Lukeš. V jeho překladu a s jeho doslovem se nyní téměř po půl století dostává kniha k českému čtenáři.
