Antologie přibližuje polskou reflexi divadla, především v posledních dvou, tří desetiletí, která je i v mezinárodním srovnání charakteristická svou nespornou specifičností, odbornou kompetencí a aktuálností. Je odrazem jak vitality a originality tamějšího divadla, tak i široké odborné základny polské teatrologie a její otevřenosti podnětům a inspiracím současné teorie, metodologie a interdisciplinárnosti. Výběr šestadvaceti textů dvaceti autorů se snaží přiblížit symptomatické teoretické přístupy k divadlu jako svébytnému umění, ale i k jeho širším sociokulturním a kulturně antropologickým kontextům. Vedle metodologických úvah o současných otázkách divadelní teorie, historiografie, kritiky, dramatologie a přístupů k herectví tak antologie nabízí výběr prací inspirovaných fenomenologií, sémiotikou, kognitivismem, genderovými studiemi, divadelní antropologií a performatikou. V mnohém ohledu tak může být užitečným i provokujícím, ale i komplementárním příspěvkem k obdobnému hledání nových cest naší současné domácí teatrologie. Autoři v antologii: Wojciech Baluch, Mariusz Bartosiak, Zygmunt Bauman, Wojciech Dudzik, Mirosław Kocur, Leszek Kolankiewicz, Dariusz Kosiński, Tadeusz Kowzan, Anna Krajewska, Tomasz Kubikowski, Krzystof Pleśniarowicz, Zbigniew Raszewski, Dobrochna Ratajczakowa, Grzegorz Sinko, Irena Sławińska, Malgorzata Sugiera, Sławomir Świontek, Eleonora Udalska, Ewa Wąchocka, Andrzej Wirth
