Teatrologický časopis Divadelní revue 3/2014 zaplňuje půl tuctu a jedna studie o českém divadle druhé poloviny 20. století – od šedesátých do devadesátých let. – Jana Patočková píše o založení Divadla za branou a zahajovací inscenaci Maškary z Ostende / Kočka na kolejích režiséra Otomara Krejči a jeho týmu. Honza Petružela analyzuje nerealizovaný náčrt politické inscenace Alfréda Radoka s názvem Kořeny zla z roku 1967. Příspěvek Barbary Mazáčové s příznačným názvem „Žasnu nad mírou této ubohosti“ podrobně rozebírá inscenace činohry Národního divadla s tématem třídního boje, které v sedmdesátých letech přispěly svou troškou do postupujícího procesu tzv. normalizace společnosti. Stejnému období z jiné strany se věnuje i brněnská teatroložka Klára Hanáková, jež píše o inscenacích Zdeňka Pospíšila v Dětském studiu Divadla na provázku. Stať Martina J. Švejdy se vrací ke Grossmanově inscenaci Havlova Larga desolata v Divadle Na zábradlí v roce 1990. Ranému porevolučnímu divadelnímu dění se věnuje i Ladislava Petišková v profilu mezinárodního souboru Děrevo. Vladimír Mikulka pak rozebírá polistopadovou tvorbu dramatika Karla Steigerwalda. Kromě groteskní pantomimy Michela de Ghelderoda Maškary z Ostende v překladu Karla Krause otiskujeme i nové hříčky Huberta Krejčího. Barbara Topolová vedla rozhovor s režisérkou Helenou Glancovou. Nechybí recenze, zprávy, servis a bibliografie celého ročníku.
