Josef Ptáček (1946) zasvětil svůj život fotografii nejen prakticky, ale i teoreticky a pedagogicky. Nový svazek edice se věnuje nejen Ptáčkově padesátileté divadelní tvorbě, ale představí i snímky z jeho cyklů z cest nebo fotografie zachycující život východoněmeckých uprchlíků během jejich pobytu na pražském velvyslanectví SRN v roce 1989. „Nepostačuje spokojit se s tím, co je na povrchu, je nutné hledat skryté významy a pokoušet se je vizuálně zprostředkovat. Kvalitní divadelní fotografie je nejenom dokumentární záznam, ale také záznam příběhu, emoce, poselství,“ popisuje Ptáček důležitost zachycení vztahů v divadelní fotografii. Josef Ptáček je nestorem české divadelní fotografie (působil například v divadle Drak, Naivním divadle, Minoru nebo Divadle Na zábradlí), ale také pedagogem (přednášel mimo jiné na Hradecké fotografické konzervatoři, učil na katedře fotografie na FAMU, byl externím pedagogem na katedře loutkářství na DAMU), a současně cestovatelem (navštívil a fotografoval Asii, Jižní i Severní Ameriku a Jižní Afriku). Autorkou textu o divadelní fotografii je teatroložka Věra Velemanová, která Ptáčkův přístup k tvorbě shrnuje: „Fotograf Josef Ptáček přijímá sílu okamžiku, přírody, formy každým kouskem své bytosti, a proto jsou i jeho fotografie touto silou obdařeny. Je to konstanta, kterou si můžeme být vždy jisti. Tento typ síly tkví hlavně v prožitku, který je hybatelem Ptáčkových aktivit…. Bez ohledu na to, zda jde o prožívání přírody, krajiny, cestování, divadla, fotografování, učení… Je to prožitek hluboký, stálý, není jen efemérním „zážitkem“, ale něčím, na čem fotograf celoživotně staví, kámen po kameni.“ Vedle hlavní divadelní části má nezastupitelné místo v publikaci umělcova volná tvorba, kterou pojal teoretik, publicista a dramaturg programu ČT art Zdeněk A. Tichý: „Svět divadla patří nesporně k těm nejdůležitějším oblastem, kterým se Josef Ptáček /…/ věnuje na svých fotografiích. Jakkoliv fascinující a rozsáhlou práci v této sféře vykonal, bylo by zjednodušující ho zaškatulkovat výhradně coby fotografa divadelního. S Ptáčkovým jménem jsou totiž spojeny i snímky krajin, měst a obyvatel šesti světadílů, zámeckých parků, židovských hřbitovů, památek UNESCO, architektury, aktů, rostlin, výstav a jejich vernisáží, kaváren… Tato žánrová a tematická opulentnost zrcadlí jeho životní příběh plný neobyčejných setkání a událostí, jež ostatně mnohá z fotografických dobrodružství iniciovaly.“ Kniha je určena nejen teatrologům a čtenářům se zájmem o divadlo, ale může sloužit i jako cenný obrazový materiál pro historiky; a umělecká kvalita snímků jistě nadchne všechny zájemce o fotografii. Ediční Česká divadelní fotografie se věnuje významných českým divadelním fotografům a klade si za cíl zviditelnit a zvýšit odbornou prestiž tohoto oboru jak mezi teatrology a historiky fotografie, tak i mezi širší veřejnost. V rámci edice dosud vyšly publikace Česká divadelní fotografie. 1859–2017, Václav Chochola, Jaroslav Prokop a Vilém Sochůrek.
